Díky aktivní činnosti obou rodičů ve sportovním prostředí byla Jitka odmalička vedena ke sportu (nejprve moderní gymnastika v sokolovně tehdy pod hlavičkou TJ Bižuterie a následně běžecké lyžování na sportovní škole – dnešní Randovka). Když ve 3. třídě nakreslila sama sebe za rýsovacím prknem, nebylo co řešit. Architekturu vystudovala na ČVUT v Praze následně pracovala v libereckém Projektovém ateliéru David.
Od narození dětí (Adéla 18 a Magdaléna 16) pracuje samostatně na menších projektech a spolupracuje s dalšími samostatnými projektanty odborných profesí. Prvním impulsem k oživení sokolovny byl profesní zájem o záchranu samotného objektu, záhy však došlo i na fungování a činnost samotného spolku, jehož je Jitka v současné době starostkou. Díky aktivitám v Sokole se začala také zapojovat do pracovních skupin a komisí města (Osadní výbor, Komise pro sport a tělovýchovu, pracovní skupina Strategického plánu města).
Jablonec má na víc
Naše město by mělo více těžit ze svého historického odkazu (bižuterie, městské muzeum, geografické umístění v srdci Jizerek). Ve vedení Jablonce by měli být lidé, kteří mají rozhled i nadhled a vědí, jak může město fungovat v dnešní době (příklady dobré praxe z regionu, republiky i Evropy). Využívat inteligentní řízení města a koncepční plánování, realizovat investice s ohledem na klimatickou změnu (povrchy, zeleň, zasakování), dbát na rovný přístup v rozhodování a plánování obecně (mladí x staří, muži x ženy, sociálně zdatní x sociálně slabí, sdílená místa apod.) Přála bych si žít ve městě, které bude hospodárně investující, vstřícné, přátelské a v neposlední řadě pečující.
